Kladenské doly - středisko Kladno
Kladensko-slánsko-rakovnický kamenouhelný revír se rozkládá ve středních Čechách, od jihovýchodních výběžků Doupovských hor na západě až po říční koryto Vltavy na východě. Pánev není jednotným útvarem, ale člení se na celou řadu depresí, větších či menších pánviček, které se od sebe značně liší. Rozdílnost lze najít v geologickém stáří, kvalitě a zejména značně rozdílné hloubce uložení uhelných slojí.
Nejstarší písemné doklady o dobývání uhlí v revíru jsou z roku 1463. Ekonomicky zdůvodněné požadavky na dobývání uhlí se začínají formovat v druhé polovině 18. století, po vydání dvorského dekretu, kterým bylo uhlí prohlášeno za nerostnou volně těžitelnou surovinu. V tomto období dochází k prvním nálezům a dobývkám.
Zrušení nevolnictví v roce 1781, zvýšená potřeba paliva pro nově vznikající průmysl, zvýšení ceny palivového dřeva, možnost stěhování a získávání pracovních sil pro hornictví a rovněž řada nových nálezů uhlí vedla k překotnému zřizování nových uhelen v celé ploše kamenouhelného revíru.
V roce 1820 figurovala s 51 % těžba středočeských pánví na prvním místě těžby uhlí v českých zemích. V roce 1846 byla objevena hlavní kladenská sloj.
V období dlouhé historie dobývání v Kladensko-slánsko-rakovnickém revíru bylo ložisko otevřeno více než 1 200 úvodními důlními díly a jen v centrální části bylo vyhloubeno víc než 140 úvodních důlních děl. Dne 28. února 2002 byla ukončena těžba na Dole Tuchlovice a dne 29. června 2002 byl vyvezen poslední vůz uhlí z Dolu Schoeller v Libušíně. Tímto dnem byla ukončena těžba černého uhlí v celém revíru.
Celková těžba z období let 1771 až 2002 přesahuje více než 260 mil. tun uhlí. Pod zemí však stále zůstává několik dalších miliónů tun uhlí, jedná se o zbytkové zásoby, které nelze v současnosti dostupnými technickými prostředky hospodárně otevřít a vytěžit.
K 1. lednu 2004 dochází k prodeji majetku, práv a závazků střediska Kladenské doly zpět na ČR s právem hospodaření státnímu podniku Palivový kombinát Ústí.
V letech 2004 až 2013 byly v rámci likvidačních prací realizovány demoliční práce. V roce 2004 byly zahájeny sanační práce na dolu Schoeller v Němcích. V roce 2007 se zde začalo s rekultivací spočívající ve výsadbě stromů, keřů a osevu travin, která byla dokončena v roce 2014.
Stejnou dobu trvaly sanační a rekultivační práce na odvalu V Němcích - bývalého dolu Tuchlovice, jejichž součástí bylo i vybudování systému odvodňovacích příkopů, byly vybudovány umělé tůně pro vytvoření vhodného biotopu pro obojživelníky.
Středisko Kladenské doly v rámci zahlazovací hornické činnosti v letech 2009 až 2010 realizovalo stavbu „Zajištění a likvidace podzemních prostor pískovcového lomu v Motyčíně“. V letech 2011 až 2015 byly realizovány práce na likvidaci podzemních prostorů v historickém centru města Podbořany, likvidace propadlin v katastru obce Záluží u Třemošné, Mikovice a Minice u Kralup nad Vltavou.
V souvislosti se zatápěním vyrubaných prostor v kladenském revíru po ukončení těžební činnosti a ukončení čerpání důlních vod zajišťuje středisko Kladenské doly v předstihu vyhledání a následné zabezpečení opuštěných hlavních důlních děl. Stoupající hladina důlních vod může dodatečně ovlivnit zásypový materiál v těchto důlních dílech a vlivem této skutečnosti by mohlo dojít ke ztrátě stability a ujetí zásypu.
V rámci zahlazování následků hornické činnosti v minulosti jsou v oblasti bývalého kladenského revíru vrtným průzkumem vyhledávána opuštěná hlavní důlní díla, která má PKÚ, s. p. v právní odpovědnosti.
V rámci akcí financovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu z tzv. ekologické dotace probíhají práce na odvodnění poddolovaného území v obci Chomle v Plzeňském kraji.
Z důvodu sledování a hodnocení vlivů důlní činnosti jsou realizována rozsáhlá nivelační měření na poddolovaném území kladenského revíru.
V lokalitě Kladenské doly pokračuje monitoring nástupu hladiny důlních vod, které po zastavení čerpání po ukončení těžby postupně zatápějí vyrubané prostory. V letech 2012 a 2013 byla v rámci analýzy rizik pro Statutární město Kladno zjištěna rozsáhlým vrtným průzkumem ohniska kontaminace zemin a podzemních vod v některých částech bývalého areálu POLDI. V této oblasti byly zjištěny dva vodonosné horizonty, u obou byla prokázána kontaminace podzemních vod, a to až do úrovně + 240 m n. m., což je cca 90 m po terénem. Lze předpokládat, že v následujícím období by vlivem dalšího šíření kontaminace, způsobeného postupným průnikem těžbou degradovaného horninového masivu, došlo k dosažení hladiny důlních vod nad úroveň + 240 m n. m. ke styku stoupajících důlních vod s kontaminací. Velmi rozsáhlý rezervoár čistých podzemních vod by byl trvale kontaminován.
Na základě těchto závažných zjištění byla z podnětu státního podniku Palivový kombinát Ústí zpracována Parametrická studie. Ta obsahuje návrh technického řešení, které by mělo zabránit výraznému znečištění důlních vod s následnými ekologickými škodami způsobenými kontaminací vodních toků. Cílem navrhovaných opatření je zajistit zastavení nástupu hladiny důlních vod čerpáním tak, aby jejich hladina nastoupala max. na úroveň + 200 m n. m. a nedosáhla tak úrovně kontaminovaných hornin a podzemních vod v předmětném území.
Realizací navrhovaných opatření lze zabránit škodám velkého rozsahu a získat časový prostor na odstranění primárního zdroje kontaminace. Čerpané důlní vody by mohly být využívány k zásobování obyvatel města Kladna pitnou vodou. Na základě výsledků monitoringu a karotážních měření vrtů bude vypracován hydraulický a transportní model, v rámci kterého bude upřesněn nástup hladiny důlních vod v čase, směr proudění důlních vod, postup kontaminace, upřesnění množství čerpané vody a určení čerpacích míst, jejich kapacita a počet. Vzhledem k tomu, že státní podnik Palivový kombinát Ústí není právním nástupcem organizace provozující hutní výrobu v minulosti, která způsobila kontaminaci části území bývalých oceláren POLDI, je daná problematika řešena v součinnosti se Statutárním městem Kladno a Ministerstvem životního prostředí.
V dalších letech bude i nadále hlavní činností střediska Kladenské doly zahlazování následků hornické činnosti. Bude se pokračovat ve vyhledávání a průzkumu opuštěných hlavních důlních děl, které jsou ve správě Palivového kombinátu Ústí, s. p. a v odpovědnosti střediska Kladenské doly. Tato hlavní důlní díla budou následně zabezpečena v souladu s báňskou legislativou.
