Středisko Hodonín
Staré ekologické zátěže (SEZ) po těžbě ropy a zemního plynu ve formě v minulosti nedostatečně nebo nekvalitně zlikvidovaných ropoplynových sond a související kontaminace území se nachází na území Jihomoravského kraje – v k.ú. obcí bývalých okresů Hodonín a Břeclav – v oblasti NATURA 2000, biosférické rezervaci Dolní Morava, ptačí oblasti Soutok Tvrdonicko a v oblasti s výskytem několika maloplošných chráněných území a výskytem řady významných krajinných prvků, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) „Kvartér řeky Moravy“. Oblast je záplavovým územím řek Moravy a Kyjovky.
V prvopočátcích byly používány metody těžby ropy pomocí ražení důlních děl z povrchu či mělkých vrtaných sond. Byly uplatňovány eruptivní způsob a lžícování bez hermetického uzavření zhlaví těžební sondy. Ropa byla vedena kanálky vykopanými přímo v terénu do sběrných nádrží a odtud převážena na vozech. Docházelo tak k dlouhodobému masivnímu znečišťování zemin ropou. Na hladinu podzemních vod pak ropa migrovala gravitačně.
Sondy, které byly odstaveny z těžby, byly průběžně likvidovány, i když někdy se značným časovým odstupem od ukončení provozu a v řadě případů byly ponechány na místě bez likvidace. Pocházejí převážně z období let 1925 – 1945, menší počet také z období 1945 – 1965. Hloubka sond se pohybuje v rozmezí od 115 m do 2 225 m. Část sond je zcela nezajištěna (bez uzávěru). Všeobecně je u takovýchto historických sond problém již s dokumentací, která je poplatná tehdejší době. V mnoha případech dokumentace zcela chybí, nebo je nekompletní. Schází popis likvidace, nebo z popisu vyplývá ponechání komunikačních cest mezi ložiskovými obzory a okolním prostředím bez provedení jejich přerušení technologicky pokročilým a bezpečným způsobem.
Od roku 1998, zejména po povodních v roce 1997, byly zahájeny práce směřující k postupné sanaci starých sond a reliktů po průzkumu a těžbě ropy. V roce 1997 byl rozsah záplav tak obrovský, že došlo k protržení spojovacího kanálu mezi ramenem řeky Moravy a řekou Kyjovkou. Následně bylo zaplaveno území od Hodonína až po soutok řek Moravy a Dyje. V oblasti Hodonín Nesyt se na hladině vytvořila obrovská ropná skvrna vytvořená ropou unikající nejen ze sond, ale i ze zeminy nasycené ropnými látkami jakožto důsledku nedostatečně provedené likvidace v minulosti.
Z hlediska hornoprávního nelze tyto sondy považovat ve smyslu § 35 odst. 1 Horního zákona za stará důlní díla a požadovat jejich likvidaci MŽP. Tato rezidua splňují pouze dva zákonné znaky z definice starého důlního díla, a to, že jsou v podzemí a že jsou opuštěná. Chybí zde však existence třetího ze zákonných znaků, a to neznámost původního provozovatele nebo jeho právního nástupce. Je zřejmé, že původním provozovatelem byl národní podnik Moravské naftové doly, případně některý z dřívějších těžařů, jehož práva a povinnosti, jakož i majetkovou podstatu tento národní podnik převzal. Z tohoto důvodu lze uzavřít, že právní odpovědnost za vypořádání (sanaci) zjištěných ekologických zátěží má ve své působnosti stát, v tomto případě jeho organizační složka – MPO.
Z výše uvedených důvodů rozhodla vláda ČR svým usnesením č. 713 z roku 2007 o začlenění činností spojených s likvidací ekologické zátěže po těžbě ropy a zemního plynu v odpovědnosti státu na území jižní Moravy do působnosti podniku Palivový kombinát Ústí, státní podnik.
Ve snaze naplnit toto pověření připravil PKÚ, s. p. Projekt sanace SEZ. Jeho prioritním cílem je přerušení dotačních cest, tj. opakovaná likvidace starých sond, spočívající ve spolehlivém utěsnění vrtů tak, aby ani v budoucnu nemohlo dojít k průniku škodlivin nejen na zemský povrch, ale ani k jejich přetoku do jiných podzemních struktur a následně v odtěžení nadlimitně kontaminovaných zemin a odstranění volné fáze ropy z hladiny podzemních vod. Pouze takto je možno odstranit riziko důsledku již existující nebo v budoucnosti vzniklé havárie spojené s úniky látek škodlivých vodám do horninového prostředí, podzemních a následně i povrchových vod.
Podrobný průzkum znečištění, relikvidace a případná následná sanace navazuje na výsledky z předchozích průzkumů. Jedná se o pokračování realizace nápravných opatření, které v oblasti CHOPAV probíhají již od roku 1999.
Obvodní báňský úřad v Brně rozhodnutím č. j.: 00828/2007/01/002 ze dne 28.4.2008 nařídil Palivovému kombinátu Ústí, s.p. zahájit kontrolu stavu všech evidovaných a nedostatečně zlikvidovaných sond v odpovědnosti státu, které byly evidovány a zlikvidovány organizací Moravské naftové doly s.p. „v likvidaci“ či jejími právními předchůdci. V souvislosti s výkonem této činnosti pak uložil povinnost informovat OBÚ a předložit harmonogram relikvidace.
Na základě postupně prováděných evidencí a revizí starých ekologických zátěží (SEZ) a orientačních průzkumů znečištění, které byly realizovány, byl v rámci činnosti PKÚ, s. p., lokality Hodonín, sestaven souhrnný seznam nevhodně nebo nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu včetně znečištěných zemin a podzemních vod v jejich okolí. V území CHOPAV Kvartér řeky Moravy je evidováno celkem 901 takových SEZ. V uvedeném území se nachází kromě sond v minulosti nedostatečně nebo nekvalitně zlikvidovaných ještě další existující staré dosud bezpečně nezlikvidované sondy a relikty ve vlastnictví Flachs Union s.r.o. (v likvidaci), u nichž nebyl proveden průzkum a řešena naléhavost nápravy. Jsou to sondy a relikty, které ukončily svoji těžební činnost před privatizací státního podniku, byly odprodány společnosti Flachs union s.r.o. a nebyly v minulosti zlikvidovány. Tyto sondy a relikty lze dohledat v terénu jako zhlaví, vyvedená nad terén ve sklepech, nebo jako betonové základy s vyvedenými přípojkami.
Ohrožené území, ve kterém bude provedeno komplexní řešení sanace SEZ, je velmi rozlehlé. Proto bylo žádoucí při přípravě komplexního projektu toto území rozčlenit.
V roce 2008 došlo k vydělení území s nejvyššími riziky existence SEZ vůči vodnímu zdroji skupinového vodovodu Podluží u Moravské Nové Vsi do programu OP ŽP – sektor Jímací území. Realizace průzkumu, relikvidace a sanace SEZ – v okolí vodního zdroje skupinového vodovodu Podluží u Moravské Nové Vsi bude probíhat v rámci financování z OP ŽP, priority 4.2. odstraňování starých ekologických zátěží. Jedná se o většinu sond, nacházejících se v ochranných pásmech vodního zdroje nebo v jejich blízkosti.
Usnesením vlády UV č. 119 z ledna 2009 byl vysloven souhlas se záměrem vyčlenit finance na účast státu na odstraňování ekologických zátěží po průzkumu a těžbě ropy a zemního plynu ve vymezeném území Jihomoravského kraje.
Pro další postup průzkumu, relikvidace a sanace bylo zbývající území rozděleno do šesti sektorů. Realizace šesti dílčích projektů je financována z prostředků Ministerstva financí.
Relikvidace sondy byla provedena v prosinci 2008. Hlavním cílem relikvidace bylo spolehlivé utěsnění vrtu tak, aby bylo možno do budoucna vyloučit jakékoliv možné úniky ložiskových kapalin
do spodních vod, půdy či na povrch. Bylo dosaženo nápravy původního stavu likvidace z roku 1989 na současné technické představy o spolehlivé likvidaci sond po jejich vyřazení z provozu. Byla provedena jen samotná opakovaná likvidace, bez provedení prvotního průzkumu v okolí sondy a následné sanace.
Likvidace starých ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu na jižní Moravě – likvidace existujících sond ve vlastnictví Flachs Union s.r.o. (v likvidaci) – na lokalitě Hodonín – Nesyt.
V r. 2008 byl zhotoven projekt přípravných a rekultivačních prací pro ZD, byla vyhlášena a odsoutěžena veřejná zakázka na zhotovitele prací. Jednalo se o likvidaci dosud nezlikvidovaných ropoplynových sond a reliktů staré těžební technologie. S ohledem na stáří a špatný technický stav sond a s ohledem na to, v jak citlivé oblasti z hlediska ochrany životního prostředí se tyto sondy a relikty nacházejí, byla prioritou bezpečná likvidace těchto zátěží tak, aby v budoucnu nepředstavovaly žádné riziko průniku škodlivin do okolního prostředí. V rámci prací byly prováděny přípravné práce, samotná likvidace sond a následná rekultivace pozemku. V r. 2008 bylo rovněž vypracováno odborné vyjádření k možnému ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000. Realizační práce na odstranění SEZ likvidaci sond trvaly od r. 2008 do r. 2013 a během této doby bylo postupně zlikvidováno všech 66 sond a 13 reliktů po těžbě ropy. Akce byla financována v rámci dotace ze státního rozpočtu k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek i ložisek nevyhrazených nerostů (tzv. ekologická dotace).
Cílem bylo odstranění staré ekologické zátěže a likvidace existujícího znečištění horninového prostředí a podzemních vod (ohrožení kvality podzemních vod v CHOPAV Kvartér řeky Moravy). Realizace této akce trvala od r. 2008, kdy byla vyhotovena projektová dokumentace, bylo vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele prací. Realizace prací spočívala v provedení demoličních a zemních prací, přípravě provozu sanačního systému, odběru vzorků a laboratorních analýz. V r. 2009 byla dokončena demolice bývalé čerpací stanice ropy vč. podzemních objektů, dále probíhala likvidace odpadů a čerpání vod, selektivní odtěžení kontaminovaných zemin, přeprava a likvidace odpadů, dobudování sanačního systému podzemních vod a zasakovacích objektů, čerpání a čištění odpadních vod, sanace saturované zóny a monitoring kvality podzemních vod, následná likvidace pracoviště a sanačních objektů a rekultivace lesního porostu, oprava komunikací. Tím byla akce v r. 2009 ukončena. Akce byla financována v rámci dotace ze státního rozpočtu k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek i ložisek nevyhrazených nerostů (tzv. ekologická dotace).
OBÚ v Brně bylo dne 28. 4. 2009 PKÚ, s.p. doručeno oznámení o zahájení správního řízení ve věci zajištění povinnosti stanovené v § 10 odst. 5 zák. č. 61/1988 Sb., konkrétně ve věci likvidace nedostatečně zlikvidované sondy Hrušky 43 a současně výzva, aby PKÚ, s.p. do 6 týdnů ode dne tohoto oznámení předložila OBÚ v Brně žádost o povolení hornické činnosti – likvidaci nedostatečně zlikvidované sondy Hrušky 43. Dne 13. 7. 2009, po vyřízení veškerých administrativních kroků včetně získání souhlasů dotčených účastníků řízení a orgánů státní správy, požádal PKÚ, s.p. OBÚ v Brně o povolení hornické činnosti. Po nabytí právní moci povolení hornické činnosti bylo započato s pracemi na likvidaci havarijního stavu sondy Hrušky 43. Realizace byla zahájena v r. 2010 a ukončena v r. 2011. Akce byla financována užitím finančních prostředků MF dle UV 119/2009.
Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektorech I – VI CHOPAV Kvartér řeky Moravy
Účelem projektovaných prací je provedení a vyhodnocení průzkumu znečištění v oblasti starých zátěží a finální sanace zemin a podzemních vod znečištěných nad míru akceptovatelnou pro dané území. Relikvidace sond musí být realizována bez ohledu na výsledky průzkumu, protože je nutné zajistit ukončení reálné nebo potenciální migrace ložiskových médií směrem k povrchu. Podrobný průzkum znečištění kategorie B, (dle Metodického pokynu MŽP), relikvidace a případná následná sanace navazují na výsledky z předchozích průzkumů a nápravných opatření. Výsledky průzkumu obsahují detailní upřesnění území určeného k sanačnímu zásahu, návrh nápravných opatření a způsobu prokázání dosažených cílových parametrů včetně návrhu případného postsanačního monitoringu. Od roku 2010 jsou práce realizovány podle konkrétních realizačních projektů.
Ke konci roku 2014 bylo zrelikvidováno již 338 sond. Vzhledem k naplnění cílů projektu v sektorech I, II a III ke konci roku 2014,bylo již možno tyto tři projekty ukončit.V sektorech IV, V a VI práce pokračují, ukončení prací v celém území se předpokládá do konce roku 2017.Realizace šesti dílčích projektů je financována z prostředků Ministerstva financí – užitím finančních prostředků MF dle UV 119/2009.
Analýza rizik ohrožení jímacího území nedostatečně zlikvidovanými sondami po těžbě ropy a zemního plynu v CHOPAV Kvartér řeky Moravy
V roce 2009 byly zahájeny práce na realizaci analýzy rizik (AR). Během realizace v následujících letech 2010 – 2011 byl proveden podrobný průzkum znečištění v okolí vodního zdroje skupinového vodovodu Podluží a interpretovány výsledky ověřeného znečištění a jeho možného šíření.
AR doporučila postup nápravných opatření a cílové parametry sanace – zajištění sond proti existujícím i potenciálním únikům ložiskových médií do životního prostředí, odstranění zemin s obsahem ropy, který v důsledku vede k vymývání do podzemních vod a odstranění volné fáze ropy z hladiny podzemních vod.
AR bylo riziko ohrožení kvality podzemní vody v jímacím území Moravská Nová Ves deklarováno jako vysoké vzhledem k prokázané kontaminaci v Ochranném pásmu (OP) I a OP II vodního zdroje a v těsné blízkosti jímacích linií. Z toho nevyhnutelně vyplývá nutnost provedení patřičných sanačních opatření. Z výsledků AR je zřejmé, že v budoucnosti dojde, při neprovedení sanačního zásahu v oblasti AR, k významnému šíření kontaminace směrem k jímacím liniím a časem také ke znehodnocení kvality vody v jímacích vrtech. Nejdůležitějším scénářem AR bylo ohrožení jímacího území Podluží. Modelová simulace i skutečnost potvrdily reálné ohrožení vodního zdroje, jelikož kontaminace se již rozšířila do jeho ochranného pásma.
Vlastní realizace proběhla v letech 2009 – 2010. Projekt byl po úspěšném podání žádosti a rozhodnutí Evropské komise o přidělení dotace financován z prostředků SF ŽP.
V průběhu roku 2010 byly rozpracovány a v roce 2011 na základě odsouhlasené Analýzy rizik byly dopracovány Studie proveditelnosti, Analýza nákladů a přínosů (CBA) a další podklady nutné pro podání Žádosti o dotaci z OPŽP. Zároveň byl v roce 2011 dopracován „Projekt průzkumu a návrhu sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektoru JÚ CHOPAV Kvartér řeky Moravy.“
Palivový kombinát Ústí, státní podnik (dále PKÚ, s. p.) podal dne 30. 11. 2011 v rámci XXIX. výzvy žádost o poskytnutí podpory na akci „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves – CHOPAV Kvartér řeky Moravy“ (dále Žádost) z Operačního programu životní prostředí (dále OPŽP), priority 4.2 – odstraňování ekologických zátěží. Státním fondem životního prostředí byla v únoru 2012 potvrzena akceptace Žádosti a projektu byl přidělen CCI kód projektu. Projekt byl v srpnu 2012 schválen Řídícím výborem OPŽP a bylo k němu vydáno souhlasné stanovisko expertů iniciativy JASPERS. V říjnu 2012 byla finální verze Žádosti o dotaci odeslána Evropské komisi ke schválení. Ministerstvo životního prostředí jako Řídící orgán OPŽP dne 7. 12. 2012 akci zaregistrovalo v databázi programového financování
V roce 2012 byla zadána veřejná zakázka na zhotovitele realizačních prací, jejíž zadání bylo v listopadu 2012 zveřejněno v elektronické verzi „Dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie“. V polovině r. 2013 byl vybrán vítězný uchazeč, se kterým byla v květnu 2013 podepsána realizační smlouva. Po zpracování realizační dokumentace bylo možno zahájit práce v terénu. Po zajištění souhlasu vlastníkůpozemků se vstupem byly postupně provedeny geologicko-průzkumné práce v území celého sektoru. Na základě vyhodnocení jejich výsledků byly následně zpracovány a schváleny projekty sanačních prací ke všem SEZ v sektoru. Současně se rozběhly relikvidační práce. Od zahájení projektu do současnostibylo v území zrelikvidováno již 62 sond z celkových 110, určených k relikvidaci a jevysanována plocha o rozloze cca 13 000 m2. Realizace terénních prací pokračuje dále podle schváleného realizačního projektu a aktualizovaného harmonogramu.
Proces schvalování Žádosti o poskytnutí podpory byl po vypořádání veškerých připomínek ze strany Evropské komise úspěšně završen – dne 3. 7. 2014 bylo vydáno ze strany Evropské komise Rozhodnutí o schválení finančního příspěvku z Fondu soudržnosti, následně, dne 7. 7. 2014, bylo vydáno Rozhodnutí SFŽP ČR o poskytnutí dotace.V případě vyčerpání této dotace se bude jednat o nejvyšší obdrženou dotaci na projekt OPŽP programového období 2007 až 2013.
Dne 15. 7. 2014 proběhlo v místě realizace projektu – na jižní Moravě v lokalitě Hodonín – Nesyt Slavnostní zahájení prací. Slavnostního zahájení se zúčastnili za Ministerstvo životního prostředí Ing. Jan Kříž, náměstek ministra – ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí, za Ministerstvo průmyslu a obchodu JUDr. Igor Fojtík – ředitel odboru zakladatelských činností a majetkových účastí a Ing. Vladimír Šanda z odboru hornictví, dále místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – JUDr. Hynek Brom, předseda Českého báňského úřadu – Ing. Ivo Pěgřímek, Ph.D., předseda Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského – Ing. Jan Brothánek, a rovněž starostové okolních obcí, zástupci zhotovitele prací a další vzácní hosté.
V rámci nápravy škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek i ložisek nevyhrazených nerostů (tzv. ekologická dotace), byly řešeny jednotlivé akce vycházející z požadavků schválených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Na základě podnětů, podaných obecními úřady a schválení těchto požadavků Ministerstvem průmyslu a obchodu, je průběžně vyřizována legislativa a následně i terénní práce přisanaci SEZ z oblasti mimo CHOPAV na území Jihomoravského kraje. U tří SEZ byly práce již úspěšně dokončeny, u dalších probíhaly přípravné práce a realizace samotná bude prováděna v následujícím období.
Sanace starých ekologických zátěží – nedostatečně zlikvidovaných sond po těžbě ropy a zemního plynu v sektorech I – VI CHOPAV Kvartér řeky Moravy
V rámci činnosti lokality Hodonín pokračuje zajištění průběhu realizace akcí „Sanace staré ekologické zátěže v sektorech CHOPAV. V minulém období byly, po splnění všech cílů daných projektem,úspěšně dokončeny práce v sektorech I, II a III. V těchto třech sektorech bylo zrelikvidováno celkem 117 sond,odtěženo a biodegradováno bylo 57 000 m3 nadlimitně kontaminovaných zemin, odčerpáno a přečištěno 390 000 m3 nadlimitně kontaminovaných podzemních vod, přičemž bylo odseparováno přes 2 000 t ropných uhlovodíků. Ukončení realizace prací ve zbývajících sektorech IV, V a VI se předpokládá do r. 2017. Projekt stanovil provedení geologicko-průzkumných prací, kdy jsou pomocí průzkumných vrtů odebírány vzorky podzemní vody a zemin v okolí každé jednotlivé SEZ a je prováděno laboratorní vyhodnocení těchto vzorků. Tak je možno ohraničit nadlimitní znečištění podzemní vody a zemin ropnými uhlovodíky v okolí SEZ a vymezit území, na kterém bude proveden sanační zásah. V rámci sanačního zásahu docházínejdříve k provedení opakované likvidace sondy, jejímž cílem je uzavřít prokazatelně všechny dříve otevřené těžené i netěžené obzory tak, aby v žádném případě nemohlo dojít k migraci médií z těchto vrstev podél pažnicových kolon k povrchu. Pouze takto je možno odstranit riziko důsledku již existující nebo v budoucnosti vzniklé havárie spojené s úniky látek škodlivých vodám do horninového prostředí, podzemních a následně i povrchových vod. Mimoto mohou některé sondy představovat potenciální riziko přímého ohrožení zdraví a majetku v případě nekontrolovatelných tlakových projevů zejména v blízkosti obydlených prostorů nebo lidmi často využívaných území. Poté následuje odtěžení nadlimitně znečištěných zemin a odčerpání nadlimitně znečištěné podzemní vody.
Těžba kontaminovaných zemin okolo starých sond se řídí jednotlivými realizačními projekty sanačních prací, které jsou vypracovány na základě výsledků laboratorních analýz vzorků zemin a vod. Po vytýčení hranic sanačních výkopů je provedena skrývka ornice do hloubky cca 0,3 m pod povrch terénu. Při této fázi zemních prací je přítomen pracovník archeologického ústavu, který kontroluje, zda se při zemních pracích neobjeví indicie výskytu archeologických objevů. Dále následuje projektem daná skrývka nekontaminovaných zemin. Skrytá ornice i podorniční vrstvy jsou deponovány na samostatných mezideponiích v místě a později jsou využity k zpětnému zásypu výkopů. Poté probíhá odtěžba kontaminovaných zemin, při které je přítomen geologický dozor, a jejich odvoz na biodegradační plochu. Úroveň znečištění, sledovaná parametrem koncentrace v odtěžovaných zeminách, je dokladována analytickými rozbory směsných vzorků zemin. Tento parametr je sledován i při koncovém monitoringu sanačních prací, kdy jsou odebrány projektem předepsané vzorky zemin z kontur a dna výkopu. Zpětný zásyp je realizován teprve po prokázání, že zbytková koncentrace polutantu v okolních zeminách je podlimitní.
Souběžně s odtěžbou zemin probíhá stavební čerpání vody, kontaminované ropnou fází, spojené se sběrem volné fáze ropných uhlovodíků na hladině. Kontaminovaná podzemní voda je odvážena v cisternách na dekontaminační stanici. Ropné látky jsou průchodem sanační stanicí z vody odseparovány a přečištěná voda je následně vypouštěna do vodoteče. Povolený limit pro vypouštění dekontaminované vody je pravidelně sledován v intervalu 14 dní. Po zpětném zásypu sanačních výkopů je na místo opět rozprostřena podorniční vrstva a ornice z mezideponie a je provedena rekultivace pozemku.
Při realizaci relikvidačních prací se zcela potvrdily původní předpoklady o nedostatečné nebo nevhodné likvidaci sond v minulosti. Tyto poznatky lze zobecnit v tom smyslu, že je zjišťován zásadní nesoulad mezi dokumentací sondy, popisující stav provedené likvidace a skutečností, zjištěnou při revizi stavu sond. Nesouhlasí především hloubky a mocnosti tlakových cementových mostků, perforované intervaly nejsou zacementovány, nejsou provedeny cementové mostky přes patu úvodní kolony, v pažnicových kolonách jsou zjišťovány plynové projevy, výskyty ropy nebo ložiskové vody s vrstvou ropy. Pokud byly mostky zhotoveny, jsou nekvalitní – obsahují příměsi železa, železných pilin, dřeva, dřevěných pilin, gumy, písku, cihlové drti. Uvnitř vrtu bývajínalezeny předměty jako dřevěné sloupky, ocelová lana, kovové dráty, kukuřičné klásky. V mnoha případech je objevena proplyněná voda, úniky plynu a objevujíse tlakové projevy. Dále jsou vytahovány narušené pažnice, které mohou být příčinou možného rizika kontaminace a znečištění okolí sondy ropou a slanou ložiskovou vodou. Všechny tyto okolnosti svědčí o tom, že likvidační práce provedené v minulosti nebyly provedeny v dostatečném rozsahu a kvalitě a nezajišťují tak plně požadavky vyhlášky ČBÚ č. 239/1998 Sb.
Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves, CHOPAV Kvartér řeky Moravy
Realizace prací na tomto projektu pokračuje v rozsáhlém území čtyř katastrů směrem od Hodonína na Břeclav. V současné době jsou již dokončeny geologicko-průzkumné práce v území celého sektoru. Na základě vyhodnocení jejich výsledků byly postupně zpracovány a schváleny projekty sanačních prací ke všem SEZ v sektoru. Realizace terénních prací pokračuje dále podle schváleného realizačního projektu a aktualizovaného harmonogramu. Probíhají relikvidace SEZ a následně, podle zpracovaných sanačních projektů je prováděna sanace nadlimitně kontaminovaných zemin a podzemních vod. Od zahájení projektu do současnosti je v území zrelikvidováno již 62 sond z celkových 110, určených k relikvidaci a je vysanována plocha o rozloze cca 13 000 m2. Financování tohoto projektu je zajištěno prostřednictvím podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 4, oblast podpory 4.2 – odstraňování ekologických zátěží. Termín pro dokončení prací je konec roku 2015 a je dán podmínkami OPŽP.
Realizací Projektu, tedy provedením relikvidace sond, upřesněním rozsahu znečištění v okolí jednotlivých SEZ a provedením finální sanace zemin a podzemních vod znečištěných nad míru navržených sanačních limitů pro dané území včetně monitoringu, bude s dostatečnou účinností zajištěna ochrana zdrojů podzemní vody v jímacím území Moravská Nová Ves a ochrana ekosystémů na okolním území Natura 2000.
Projekt Jímací území navazuje na dílčí etapy komplexního projektu. Jeho realizací dojde k vyřešení problematiky Sanace SEZ v celém území CHOPAV. Zároveň bude zajištěna ochrana zasažené části CHOPAV Kvartér řeky Moravy, lokality Natura 2000, biosférické rezervace v předmětném území, přírodního parku Mikulčický luh a dalších jedinečných lokalit včetně výskytů chráněných a ohrožených druhů z oblasti fauny i flóry před dalším znečištěním polutanty, a to i z hlediska extrémních povodňových stavů.
Při zpracovávání podkladů pro projekty sektorů I až VII soustředil PKÚ, s. p. také značné množství informací o sondách, které byly zlikvidovány před datem 1. 7. 1992, nebyly předmětem privatizace státního podniku Moravské naftové doly, avšak na rozdíl od sond, které jsou předmětem veřejných zakázek pro sektory I až VI resp. VII, se nacházejí mimo území CHOPAV, Kvartér řeky Moravy.
Převážná většina sond byla odvrtána ve 40. až 60. letech minulého století. Při tehdejším způsobu práce, vedení výplachového hospodářství a nakládání s kapalinami byla využívána otevřená kaliště, do nichž byly kapaliny vycházející ze sondy volně svedeny. S ohledem na průběh likvidačních a sanačních prací v oblasti CHOPAV lze předpokládat obdobný postup řešení problematiky.
Dalším důvodem nutnosti řešení je ustanovení vyhlášky ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, v platném znění, § 71c, se u vrtu a sondy, u kterých bylo zjištěno, že původní likvidací nebylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo jednotlivých obzorů s povrchem a je ohrožen zájem chráněný podle zvláštních právních předpisů, provede jejich opakovaná likvidace.
Při realizaci relikvidačních prací v sektorech I – VI byly zjištěny nedostatky, které lze zobecnit v tom smyslu, že je zjišťován zásadní nesoulad mezi dokumentací sondy, popisující stav provedené likvidace a skutečností, zjištěnou při revizi stavu sond. Nesouhlasí především hloubky a mocnosti tlakových cementových mostků, perforované intervaly nejsou zacementovány, nejsou provedeny cementové mostky přes patu úvodní kolony, v rozporu s informací, že sonda byla negativní, jsou v pažnicových kolonách zjišťovány plynové projevy, výskyty ropy nebo ložiskové vody s vrstvou ropy. Všechny tyto okolnosti svědčí o tom, že likvidační práce provedené v minulosti nebyly provedeny v dostatečném rozsahu a kvalitě a nezajišťují tak plně požadavky vyhlášky ČBÚ č. 239/1998 Sb.
Z výše uvedeného lze usuzovat, že sondy mimo CHOPAV budou vykazovat stejné nedostatky ve způsobu likvidace, jako sondy vyskytující se v CHOPAV. Na základě posouzení této situace Ministerstvo průmyslu a obchodu PKÚ, s. p. uložilo:
– dokončit rešerši všech dostupných údajů o sondách mimo CHOPAV,
– zadat posouzení vybraných sond mimo CHOPAV dvěma soudním znalcům, aby ve znaleckém posudku zhodnotili soulad stavu posuzovaných sond s platnou báňskou legislativou a zároveň, aby stanovili, zda stávající stav sond může ohrožovat životní prostředí nebo bezpečnost osob a majetku a zda je v této souvislosti nutné provést opakovanou likvidaci posuzovaných sond.
Po vyhodnocení výše uvedených úkolů bude uloženo PKÚ, s. p. navrhnout způsob komplexního řešení odstraňování ekologických zátěží po těžbě ropy v odpovědnosti státu na území jižní Moravy mimo území CHOPAV, Kvartér řeky Moravy.
V současně době proto pokračuje činnost započatá v minulém období – ověřování stavu ropoplynových sond, zlikvidovaných v minulosti na území mimo CHOPAV s ohledem na naplnění požadavků vyhlášky ČBÚ 239/1998 Sb., v platném znění, a dále příprava podkladů pro zadání zpracování projektu sanace těchto SEZ.
Tímto postupem bude definitivně vyřešena problematika odstraňování ekologických zátěží po těžbě ropy v odpovědnosti státu na území jižní Moravy, která je nedílnou součástí komplexního řešení procesu ZNHČ po těžbě vyhrazených nerostů.
Průběžně jsou řešeny jednotlivé akce vycházející z požadavků schválených Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci nápravy škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek i ložisek nevyhrazených nerostů – z prostředků ekologické dotace Ministerstva průmyslu a obchodu.
Prioritou pro další období činnosti lokality Hodonín je realizace prací při plnění projektu v sektoru Jímací území tak, aby bylo možno úspěšně čerpat prostředky z Operačního programu Životní prostředí na jeho financování. Do konce programovacího období v r. 2015 musí být veškeré práce dané projektem splněny. Vzhledem k tomu, že sektor Jímací území je situován v oblasti CHOPAV Kvartér řeky Moravy, v oblasti NATURA 2000, zasahuje do ptačí oblasti Soutok Tvrdonicko, chráněné oblasti Soutok Podluží, nachází se v něm ochranná pásma jímacích vrtů skupinového vodovodu Podluží, archeologické naleziště v Mikulčicích, několik maloplošných chráněných území a spousta významných krajinných prvků, i s ohledem na dodržení agrotechnických lhůt, kterými jsou podmíněny vstupy na pozemky jednotlivých vlastníků a uživatelů, je zřejmé, že bude kladena velká náročnost na koordinaci veškerých činností zhotovitele prací. V území budou pokračovat práce na relikvidaci sond a rovněž budou následně probíhat sanační práce odstraněním zemin a vod znečištěných nad míru navržených sanačních limitů pro dané území.
Nadále bude pokračovat dozorování činností při realizaci a postupném ukončení projektů „Sanace staré ekologické zátěže po těžbě ropy a zemního plynu v sektorech IV, V a VI CHOPAV, Kvartér řeky Moravy“. Ukončení prací v těchto zbývajících sektorech se předpokládá postupně, do konce r. 2017.
Zároveň bude pokračovat ověřování stavu ropoplynových sond, zlikvidovaných v minulosti na území mimo CHOPAV s ohledem na naplnění požadavků vyhlášky ČBÚ 239/1998 Sb., v platném znění, a dále příprava podkladů pro zadání zpracování projektové dokumentace. Na základě projektu proběhne výběrové řízení na zhotovitele prací. Současně bude administrována žádost o poskytnutí podpory z OP ŽP v rámci nového programovacího období.
Průběžně budouřešeny jednotlivé akce vycházející z požadavků schválených Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci nápravy škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek i ložisek nevyhrazených nerostů – z prostředků ekologické dotace Ministerstva průmyslu a obchodu.
