Vyjádření státního podniku Palivový kombinát Ústí ke zjištěnému zákalu v budovaném jezeře Most
Budování vodního díla s názvem jezero Most, probíhá jako součást rekultivačních prací při zahlazování následků hornické činnosti ve zbytkové jámě bývalého povrchového lomu Most - Ležáky. Podmínky stanovené pro toto vodní dílo vycházejí nejen z obecně platných předpisů, ale současně také z rozhodnutí orgánů státní správy vydaných specificky pro toto dílo. Jednou z oblastí, která je velmi podrobně monitorována, je oblast kvalitativních parametrů vod přitékajících do tohoto vodního díla a vod v jezeře již akumulovaných. Tímto způsobem jsou také indikovány všechny odchylky od povolených, nebo dlouhodobě měřených hodnot. Odlišné zabarvení části napouštěného vodního díla, které bylo v předcházejícím období zveřejněné na leteckých záběrech, je Palivovému kombinátu Ústí, s. p. známé. Podpovrchové vody vytékající z prostoru vnitřního výsypkového tělesa bývalého povrchového lomu s sebou nesou při průchodu prostředím postiženým povrchovou těžbou hnědého uhlí mimo jiné také prvky železa, které při styku se vzdušným kyslíkem při procesu oxidace vytváří železité sloučeniny, které vzhledem ke své jemnosti mají velmi dlouhou dobu usazování a z tohoto důvodu vyvolávají hnědé, nebo při určitém úhlu osvitu i načervenalé, zabarvení. Vzhledem k tomu, že v místě výtoku těchto vod byla v předcházejících etapách budovaného vodního díla vytvořena dočasná vodní hráz pro zadržení srážkových vod a tím zajištění optimální vlhkosti minerálního těsnění dna do doby úplného napuštění vodního díla, vyskytuje se zdokumentované zabarvení pouze v tomto prostoru. V průběhu roku 2014 bude pokračovat řízené napouštění vodního díla, v rámci kterého dojde k postupnému úplnému zatopení této vodní hráze. Z tohoto důvodu dojde k účinnějšímu proudění vod ve vodním díle, výsledkem kterého bude postupné vymizení zjištěného zabarvení.
Palivový kombinát Ústí, s. p. z titulu správce vodního díla touto cestou ujišťuje veřejnost, že dosavadní průběh a zejména výsledky monitoringu vodního díla, prokazují udržení všech závazných kvalitativních parametrů, kdy látky negativně ovlivňující kvalitu vody nebyly ve vodním díle zjištěny.
Závěrem bychom veřejnost chtěli ujistit, že i přes vyloučení negativních dopadů na vodní dílo se otázkou kvality přítoků intenzivně zabýváme a neponecháváme problematiku vnášených nezávadných prvků (v tomto případě železa) jen na oblasti monitorování, ale naopak zjištěné výsledky zpětně využíváme k návrhům preventivních opatření eliminujících vznik obdobných efektů.
