Lom Chabařovice - středisko Chlumec
Zvláštností historie vývoje ústecko-chabařovické oblasti je značná roztříštěnost důlních majetků. Před 2. světovou válkou těžilo v ústecko-teplické oblasti asi 10 hnědouhelných dolů. Těžilo se převážně formou hlubinného dobývání.
Po částečném útlumu hlubinného dobývání v 60. letech se začalo vlivem výhodných geologických podmínek prosazovat povrchové dobývání hnědého uhlí.
V roce 1968 byl předmět činnosti podniku rozšířen o výrobu tlakového plynu a vedlejších produktů z hnědého uhlí. S národním podnikem byla sloučena Tlaková plynárna, kde byl vyráběn svítiplyn a vedlejší plynárenské produkty, jako například dehet, čpavková voda, kapalný dusík nebo kapalný kyslík. Závod byl z působnosti PKÚ s. p. vyčleněn v roce 1992.
V historii došlo několikrát ke změně názvu podniku, poslední změna proběhla v roce 1991, kdy podnik získal svůj současný název Palivový kombinát Ústí, státní podnik.
Území bývalého lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti města Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Těžební činnost lomu začala v roce 1977.
Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Uhlí mělo bezkonkurenčně nejnižší obsah síry z celé České republiky, proto nejlépe vyhovovalo podmínkám pro minimalizování zátěží životního prostředí v době inverzních stavů.
Za celé období báňské činnosti lomu Chabařovice bylo vytěženo 61 miliónů tun uhlí a odtěženo 262 miliónů m3 zemin.
Negativním důsledkem těžby bylo zvýšení prašnosti, hlučnosti a emisí, ale zároveň nutná likvidace obcí Vyklice, Hrbovice, Tuchomyšl, Otovice, Lochočice, Žichlice a části města Chabařovice, včetně devastace okolní krajiny.
V roce 1991 bylo Usnesením vlády ČR rozhodnuto o zastavení lomu Chabařovice, od tohoto roku dochází k postupnému útlumu a likvidaci. Samotný útlum byl zahájen v roce 1994. Při postupném omezování těžby uhlí a skrývky nastala otázka způsobu likvidace samotné zbytkové jámy. Nabízely se dvě varianty: mokrá a suchá. Na základě jednání Sdružení pro revitalizaci území byla odsouhlasena varianta mokrá, která s sebou přinesla možnost vybudování chybějící rekreační oblasti pro obyvatele Ústí nad Labem a okolních obcí v území zdevastovaném dlouhodobou hornickou činností. V dubnu 1997 skončila veškerá těžba, zpracování a odbyt uhlí.
Celé revitalizované území je rozděleno na jednotlivé plochy, které jsou samostatně projekčně řešeny s návazností na okolní území. Rekultivační práce zahrnují nezbytné terénní úpravy, vybudování odvodňovacích příkopů, přístupových cest a biologickou rekultivaci. Pro svou hydrologickou, protierozní, stabilizační, asanační, klimatickou a rekreační funkci je využíván lesnický způsob rekultivace. V rámci zalesňování jsou místně vysazovány regionální biokoridory a lokální biocentra.
Samotné jezero a vybudované vodní nádrže představují rekultivaci hydrickou, tzn. napuštění vodou. Zatápění zbytkové jámy bylo zahájeno 15. 6. 2001. V roce 2004 byly zahájeny práce na protiabrazivním opatření a opevnění břehů. V místech, která jsou určena pro koupání a slunění bylo opevnění upraveno tak, aby byl umožněn snadný vstup do jezera.
V roce 2006 byla zprovozněna cyklotrasa, která vede rekultivovaným územím a navazuje na cyklotrasu propojující hřeben východních Krušných hor s Milešovským středohořím.
Mezi stěžejní problémy revitalizace území patří dosažení optimální výsledné kvality vody jezera, využitelné pro účely ekologické a pro koupání. Kvalita vody je pravidelně sledována pomocí odebírání vzorků u tzv. monitorovacích míst. V rámci bioregulační ochrany byly do jezera vysazeny druhy dravých ryb: bolen, štika a sumec.
Zájmové území lomu Chabařovice spadá do povodí řeky Bíliny. Stavbou „Převedení vody z jezera Chabařovice do řeky Bíliny“ byly nadbytečné vody z jezera svedeny propojovacím zatrubněním do otevřeného příkopu, který je zaústěn do řeky Bíliny. Z důvodu ochrany lomu Chabařovice před přítoky povrchových vod ze západu byly zřízeny dvě nádrže – Modlany a Kateřina.
V rámci postupného zpřístupňování oblasti v okolí jezera Milada širší veřejnosti byla dne 22. 9. 2013 slavnostně otevřena naučná stezka vedoucí z města Chabařovice k jezeru Milada. Informační tabule na stezce seznamují návštěvníky s historií přilehlého území, hlubinného dobývání uhlí, způsobem provádění rekultivací a informují o vyskytující se fauně a flóře.
Napouštění jezera Milada bylo ukončeno k 8. 8. 2010 dosažením konečného stavu provozní hladiny na kótu 145,7 m n. m. Při dosažení této hladiny byl objem vody v jezeře 35,601 mil. m3 a rozloha 252,2 ha. Podle generelu rekultivací aktualizovaného k 31. 12. 2014 tvoří celkové rozpracované rekultivační akce 871,5 ha, z toho 52 ha zemědělské rekultivace, 329 ha lesnické rekultivace, 281 ha hydrické rekultivace a 210 ha ostatní rekultivace.
Kompletní správu majetku v rozsahu lokality Chabařovice, bývalé lokality Doly Nástup Tušimice a Palivového kombinátu Vřesová, státní podnik, zajišťuje oddělení správy majetku s. p. PKÚ na podnikovém ředitelství v Chlumci.
Hornická činnost na lomu Chabařovice byla ukončena k 18. 12. 2014 na základě splnění veškerých podmínek podle Plánu likvidace lomu Chabařovice. Ke dni 26. 3. 2015 bylo vydáno rozhodnutí o zrušení dobývacího prostoru, čímž došlo k uvolnění předmětného území z báňské legislativy a pohyb osob se nadále řídí obecnou legislativou.
V roce 2006 byl založen Dobrovolný svazek obcí jezera Milada, který se zaměřuje na přípravu projektů, jejichž cílem je vybudování infrastruktury pro cestovní ruch, rozvoj rekreace a turistického ruchu v revitalizovaném území, ochranu přírody a životního prostředí a aktivity směřující k rozvoji celé zájmové oblasti jezera Milada.
Dne 30. 5. 2015 se uskutečnilo slavnostní otevření prostoru jezera Milada pro veřejnost.
Náhradou za Chabařovický lom s nejekologičtějším a nejkvalitnějším nízkosírnatým uhlím v ČR je rozlehlá rekreační zóna s jezerem. Jedná se o první hydrickou rekultivaci velkého povrchového lomu v České republice, u kterého po ukončení těžby sanační a rekultivační práce dospěly do stadia, kdy byla zbytková jáma po těžbě zaplavována vodou.
Zrekultivované území slouží všestrannému využití – pro rekreaci, oddych, turistiku, sport a další aktivity. Současně plní významnou funkci krajině - estetickou i ekologickou.
V současné době pokračují práce na vybudování inženýrských sítí, vybudování mol pro pohodlnější vstup do vody a ekomol pro vodní ptáky. Také vznikne zázemí pro přístav.
Pro kvalitní rozvoj celého území jezera Milada se připravuje Architektonická soutěž, ve které budou mít odborníci možnost navrhnout realizovatelná řešení. Socializace a zapojení celé lokality do širších okolních vztahů je klíčovým parametrem pro budoucí život celé oblasti.